Home

Kůže obojživelníků

Povrch těla obojživelníků je pokryto vlhkou, holou kůží bez šupin, chlupů. Kůže obsahuje velké množství slizových žláz. Sliz udržuje pokožku stále vlhkou a zabraňuje tak vyschnutí živočicha Kůže obojživelníků je lysá, bez šupin, chlupů nebo jiných kožních útvarů. Pokožka obojživelníků obsahuje velké množství slizových žláz. Sliz udržuje pokožku stále vlhkou a zabraňuje tak vyschnutí živočicha. Některé druhy obojživelníků (z našich např. ropucha obecná) mají v kůži navíc i jedové žlázy

Obecná charakteristika obojživelníků . Stavba těla: Kůže obojživelníků je permeabilní, mimořádně vaskularizovaná a na dotek vždy vlhká. Významně se podílí na dýchání a příjmu vody. Chrání před poraněním, podílí se na termoregulaci, její pigmentace propůjčuje jedinci ochranné zbarvení Kůže obojživelníků. Dělení obojživelníků - larvy obojživelníků nejdřív sežerou rosolovitý obal vajíčka, potom se živí řasami. Vnitřní stavba těla Rozmnožování žab. Zástupci •Skokan zelený - přední končetiny čtyřprsté. Počet druhů obojživelníků žijících na Zemi se odhaduje na 3 000, žijí zejm. ve vlhkých tropech a v subtropech; poikilotermie jim znemožňuje obývat extrémně chladné oblasti. Podle tvaru těla se rozlišují obojživelníci ocasatí, Caudata (např. čolek, mlok), bezocasí, Acaudata (žáby) a beznozí, Apoda (červoři) Chytridiomykóza je globálně rozšířené houbové onemocnění obojživelníků s výrazným dopadem na jejich populace. Ačkoliv obojživelníci trpí řadou dalších houbových, virových nebo bakteriálních nemocí, pouze chytridiomykóza má na svědomí masové vymírání desítek druhů

Obojživelníci - skolakov

  1. Rozměry obojživelníků. Obecně jsou obojživelníci většinou menšími tvory. V průběhu prvohor a druhohor se však objevily vůbec největší typy obojživelníků, jako byli temnospondylové rodu Mastodonsaurus, Cyclotosaurus nebo Koolasuchus, dosahující délku i přes 5 metr
  2. Kromě kůže dospělí jedinci obojživelníků využívají k dýchání JEDNODUCHÉ PLÍCE. Ozvučné bubínky najdeme pouze u SAMCŮ některých žab. Skokani se vyznačují DLOUHÝMI končetinami. U ocasatých obojživelníků můžeme pozorovat VNITŘNÍ oplození. Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-12-02] dostupné pod licencí.
  3. TĚLNÍ POKRYV OBRATLOVCŮ tvoří: kůže (cutis) + kožní deriváty (šupiny, peří, srst, chlupy, kožní žlázy, drápy, nehty, kopyta, rohy...) stavba kůže: mnohovrstevná pokožka (epidermis) - z ektodermu, povrchové vrstvy rohovatí - tvořeny odumírajícími buňkami s keratinem, v buňkách pokožky může být pigment melanin.
  4. objeveno onemocnění kůže obojživelníků vyvolané chytridiomycetní houbou, které bylo nazváno chytridiomykózou (berger et al. 1998). Původce této choroby byl vzápětí popsán jako nový druh - Batrachochytrium dendrobatidis (dále jen Bd, Longcore et al. 1999). Retrospektivní vyšetřování muzejníc

Zástupci obojživelníků nabývají rozličných barev, velikostí i tvarů těla. Běžně dorůstají do velikosti několika centimetrů, mezi obojživelné rekordmany patří velemloci, kteří dosahují velikosti okolo 1 m. Tělo kryje lysá kůže se svrchní rohovitou vrstvou, která se pravidelně odlupuje Většina našich obojživelníků má téměř celý rok vlhkou kůži, protože pomocí ní částečně i dýchají. V tuto dobu moc slizu na kůži nemají a jsou spíše kluzcí než slizcí. Výrazně slizkou kůži mají téměř všichni naši obojživelníci většinou jen brzy zjara, po přezimování a přesunu na místa rozmnožování Kůže obojživelníků je holá, propustná a povrchově vždy zvlhčená. Na nahé kůži absentují rohovinové šupiny a do pokožky ústí slizové a jedové žlázy. Protkaná je bohatou sítí krevních vlásečnic blízko nejsvrchnější vrstvy. Na povrchu dochází k jejímu rohovatění a odlupování

V kůži těchto žabek vzniká toxin (pumiliotoxin a histrionicotoxin). Největším představitelem této řady obojživelníků je pralesnička strašná . Ta ve svém dospělém věku má až pět a půl centimetru látka napomáhající zvlhčovat kůži obojživelníků žabka s prsty rozšířenými do přilnavých polštářků žáby jej mají k chytání potravy naše žába se žlutými skvrnami Rozhodni, zda jsou tvrzení o obojživelnících pravdivá nebo ne: 1. Jsou přechodným stupněm mezi vodními a suchozemskými živočichy.. test Obojživelníci ( Biologie) (nezveřejněné) Upozornění: Tento test pravděpodobně obsahuje chyby nebo je jinak závadný. Nic nebrání tomu, abyste si jej vyzkoušeli, ale výsledky je třeba brát s rezervou, a případně se nerozčilovat. Test vyzkoušen 3400 krát, průměrný výsledek je 66.1%. U některých otázek může být.

PPT - Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková

Jakou mají obojživelníci kůži? Děkuji :) Odpovědi

Tělo obojživelníků je kryté holou kůží, která je díky mnoha slizovým žlázám udržována vlhká a jejíž povrchová vrstva jen slabě rohovatí. Obojživelníci jsou tzv. studenokrevní (poikilotermní) živočichové - jejich tělesná teplota je proměnlivá a je výrazně závislá na teplotě okolí Kůže obojživelníků obsahuje četné mnohobuněčné žlázy, které udržují povrch těla vlhký. Charakteristickým znakem obojživelníků je bohatě prokrvená kůže, což má význam pro . U některých zástupců, např Kůže jiné povahy existuje u obojživelníků , plazů a ptáků . Všichni savci mají na kůži nějaké chlupy, dokonce i mořských savců jako velryby , delfíni a sviňuchy , které vypadají bez srsti. Kůže se stýká s prostředím a je první linií obrany před vnějšími faktory Třída: Obojživelníci(Amphibia) Vyvinuli se v prvohorách, jejich předky zřejmě byly tzv. lalokoploutvé ryby (ryby se svalnatými základy ploutví) s vyvinutými plícemi. Přestože žijí na souši, vždy jsou ějakýmn způsobem vázáni na vodu (alespoň v době rozmnožování)

Obecná charakteristika obojžive

  1. Kůže obojživelníků Žlázy vylučující sliz udržují kůži pružnou a vlhkou,takže obojživelníci mohou kůží dýchat.Mnoho druhů vylučuje také látky,které usmrcují bakterie a plísně ,jež jsou ve vlhkém prostředí velmi hojné.Jedové žlázy odrazují predátory.Výrazné zbarvení je způsobeno buňkami s barvivy.
  2. Kůže má mnoho. Spodní vrstvy pokožky obsahují pigmentové barvivo melanin, které chrání hlubší vrstvy kůže před škodlivými účinky UV záření. Přítomnost melaninu v kůži také zodpovídá za různou barvu pleti. Druhá vrstva kůže je škára (dermis). Je to vazivová vrstva kůže, která je tvořena sítí.
  3. Larvy obojživelníků označujeme jako PULCE. Kromě kůže dospělí jedinci obojživelníků využívají k dýchání JEDNODUCHÉ PLÍCE. Ozvučné bubínky najdeme pouze u SAMCŮ některých žab. Skokani se vyznačují DLOUHÝMI končetinami. U ocasatých obojživelníků můžeme pozorovat VNITŘNÍ oplození
  4. Která životní funkce obojživelníků by byla ohrožená v případě vyschnutí kůže? (1 bod) a/ Srdeční činnost. b/ Dýchání. c/ Nervové řízení. 3. Poznej obojživelníka na obrázku? (2 body) SZCZEPANEK, Marek. Commons.wikimedia.org [online]. 2005 [cit. 2010-10-30]
  5. Kůže (latinsky cutis, řecky derma) je rozměrný a souvislý orgán obratlovců, pokrývající zevní tělní povrch.Tvoří bariéru organismu před okolním prostředím a udržuje jeho integritu. Vnitřní stavba dovoluje kůži se rychle adaptovat na změny tvaru a pohybu těla. K hlavním funkcím se řadí ochrana, termoregulace, smyslové čití a účast na látkové výměně
  6. vykazuje podobné účinky jako bradykinin - snižuje krevní tlak, zvyšuje permeabilitu kapilár a.

­ výrazně bradavičnatá kůže ­ přísavné terčíky na koncích prstů . VY_32_INOVACE_486.notebook Stránky nejen o jihomoravských luzích ­ Kančí obora: ohrožený ráj obojživelníků. Stránky nejen o jihomoravských luzích [online]. 2012 [cit. 2012­10­15].. Rozmnožování obojživelníků. Podle obrázků popiš jak dochází k vývinu bezocasého obojživelníka. vajíčko v rosolovitém. obalu. pulec s vnějšími žábrami. pulec bez žáber. pulec se zadními. končetinami. pulec s vyvíjecími se. předními končetinami. dospělec. Vysvětli proč je vajíčko obojživelníků chráněno. Kůže obojživelníků není pokryta chlupy nebo peřím jako jiné obratlovce, ale je zcela nahá a má také velké množství žláz, které vylučují slimák, který je udržuje trvale vlhký, dokonce i mimo vodu

Obojživelníc

V kůži těchto žabek vzniká toxin (pumiliotoxin a histrionicotoxin). Největším představitelem této řady obojživelníků je pralesnička strašná . Ta ve svém dospělém věku má až pět a půl centimetru 2. Kůže. Obojživelná kůže je hladká, vlhká. Není divu, že kdysi byli nazýváni nahými plazy. Koža obojživelníků je doslova plná žláz, které uvolňují toxický hlen, aby chránili před účinky vnějšího prostředí a nepřátel Kůže. Kůže obojživelníků je zcela zvláštní. Vyznačuje se velmi jemným, vlhkým a za přítomnosti více žláz. U druhů, kterým chybí plíce, může dojít k výměně plynných látek skrze kůži. Existují modifikace struktur, které uvolňují toxické látky v boji proti predátorům Resorpční funkce kůže - je u člověka poměrně malá na rozdíl od obojživelníků. Zejména je kůže nepropustná pro vodu a všechny látky rozpustné ve vodě. To je důležité pro terapeutickou aplikaci, protože všechny látky, které chceme kůží aplikovat, musí být naopak rozpustné v tucích

Chytridiomykóza - hrozba pro naše obojživelníky

Na jaké tři podtřídy podle tvaru těla se třída obojživelníci dělí? Jak se nazýval předek obojživelníků? Jak probíhá vývoj obojživelníků? Použité zdroje Daněk, G.: Zoologie. SPN, Praha, 1978 Hančová, H., Vlková, M.: Biologie v kostce pro střední školy Povrch těla - tvoří nahá kůže s četnými slizovými žlázkami, u některých druhů jsou přítomné jedové žlázy - ropuchy, mloci. Pokožka umožňuje až ze 2/3 dýchání obojživelníků, je tedy jemná a silně prokrvená

PPT - Obojživelníci PowerPoint Presentation, free download

Kůže obojživelníků je plná žláz, v některých představitelích vylučují toxické tajemství. Neexistuje hrudník, někteří nemají plíce. Obojživelníci dýchají nejen plíce, ale také kůži. Srdce dvou nebo tří komor. Přední část mozku je dobře vyvinutá se šedou hmotou, cerebellum je nedostatečně rozvinutý Vlhká kůže omezuje nejen místo, na kterém mohou obojživelníci žít, ale také způsob a čas vydávání energie. A zatímco u plazů je noční život spíše výjimkou, u obojživelníků bývá zcela běžný. Jejich kůže není šupinatá a nepropustná pro vodu jako plazí. Naopak je měkká, vlhká a propustná

Kůže žlaznatá, neustále vlhká nejjedovatějších obojživelníků světa. V jednotlivých klimaticky vhodných lokalitách se liší nejen barvou, ale i kresbou. Nejedná se o poddruhy, ale pouze o barevné varianty. Pralesničky batikové byly v roce 1932 úspěšně vysazeny n Rozmnožování obojživelníků je často provázeno rozmanitými hlasovými projevy - téměř výlučně se to týká žab - svatebními tanci (typicky u čolků) a jinými projevy.U většiny žab se hlasově projevují pouze samečci, někdy však i obě pohlaví (z našich druhů příklad blatnice). Obojživelníci mají jak vnější tak i vnitřní oplození vajíček Propustná kůže a vystavení jak vodním, tak suchozemským problémům pro ně znamená nutnost čelit dvojité pohromě. Na savce, ptáky ani ryby probíhající změny nedopadají tak tvrdě jako na obojživelníky - tedy alespoň prozatím. TIP: Metamorfózy studených obojživelníků aneb Rodinný život ža

Obojživelníci - Wikipedi

Tělo obojživelníků je na rozdíl od plazů pokryto propustnou kůží, která je schopna vstřebávat ze svého okolí vodu či produkovat různé hleny a sekrety. Kostra obojživelníků je částečně chrupavčitá. Obojživelníci jsou, podobně jako ryby, závislí svým vývojem na vodním prostředí. Kůže hadů a ještěrů je. Rozdíl mezi obojživelníky a plazy. 2020. Je známo, že obojživelníci žijí dvojí životy, protože svůj poločas tráví ve vodě a zbývající polovinu na zemi mají také porézní kůži, která vyžaduje vlhkost. Zatímco Plazi jsou skupina zvířat, která žijí na souši, dýchají plícemi a snášející vejce, mají na těle. Kůže obojživelníků. Obojživelníci mají holou, hladkou kůži, bez šupin a chlupů, které by ji chránily. Je propustná pro vodu, a přestože její vlhkost pomáhají udržovat hojné slizové žlázy, většina obojživelníků rychle vysychá. Jedové žlázy pomáhají při obraně a mnozí obojživelníci kůží také dýchají Většina obojživelníků jsou ektotermní zvířata.Tudíž závisí na externích zdrojích pro regulaci tělesné teploty. Jejich metabolické procesy vyžadují regulovanou tělesnou teplotu. Kůže obojživelníků je tenká, měkká, bezsrstá a porézní. Obsahuje jak hlen, tak jedové žlázy. Koža rákosu je ukázána Obrázek 1

Kůže jiné povahy existuje u obojživelníků, plazů a ptáků. Kůže (včetně kožních a podkožních tkání) hraje klíčovou roli při formování, struktuře a funkci extraskeletálního aparátu, jako jsou rohy bovidů (např. Skotu) a nosorožců, parohy jelenovitých, žirafí ossikony, pásovce osteoderm a os penis / os klitoris V kůži se nacházejí také jedovaté žlázy, zvláště dobře vyvinuté u tropických žab z rodů Dendrobates a Phyllobates. Jihoameričtí indiáni potírali šípy svým silným jedem, kterým lovili ptáky a opice. Mnoho jedovatých obojživelníků je pestrobarevných, což slouží jako varování pro predátory Buněčná a molekulární podstata regenerace kůže u obojživelníků a savců Cellular and molecular basis of a skin regeneration in amphibians and mammals Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, Ph.D. Praha, 201 Postižená kůže je suchá, drsná a odlupuje se. Je to na těch místech, která by dlouhodobě vystavena slunečnímu záření. Dojde k tomu proto, že imunitní systém kůže je oslaben a nemůže opravovat buněčné změny vyvolané slunečním zářením. Léčba této nemoci již spadá plně do rukou lékaře

PPT - Třída OBOJŽIVELNÍCI PowerPoint Presentation, free

Houba napadá kůži dospělých obojživelníků, žije uvnitř epidermálních buněk a narušuje funkci kůže. Na rozdíl od savců absorbují obojživelníci vodu a elektrolyty svou tenkou propustnou kůží, ale chytridiomykóza tento proces inhibuje. Žáby ztrácí draslík a sodík, dokud není jejich hladina v krvi příliš nízká a. Čím dýchají obojživelníci. Anatomie obojživelníků je vědní obor zabývající se stavbou těla těchto primitivních čtyřnožců.. Obojživelníci jsou přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci, sdílejí proto některé znaky se svými předky, lalokoploutvými rybami, a zároveň se podobají vývojově pokročilejším tetrapodům, jako jsou plaz Některé. Srovnejte kůži plazů s kůží obojživelníků a savců. Obojživelníci - holá kůže má škáru a slizem zvlhčovanou pokožku, kůže obsahuje množství žláz, především slizových i jedových, které ochraňují pokožku před vysycháním a díky antimikrobiálním látkám i před napadení mikroorganismy, makrožlázy, tělo. interaktivní výuková aplikace Můj pracovní sešit vytvořena pro dva přírodovědné předměty - biologii(přírodověda) a zeměpis(geografie). Aplikace pokrývá plný rozsah výuky zeměpisu a biologie na gymnáziu a jiných školách - vyvinuli se z obojživelníků, érou plazů byli druhohory - tělo složeno z: hlavy, hrudi, ocasu a někdy končetin - mají stálou tělesnou teplotu (= studenokrevní) - kůže o je vlhká a zrohovatělá o na ní jsou šupiny typické pro daný druh, pod kůží mohou být kostěné destičky

Video: Morfologie a anatomie Obojživelníc

Kůže tvoří ochranný obal pro celé tělo. Plocha kůže je jeden až dva m 2, představuje až 12 % hmotnosti těla (tj. u 70 kg člověka je to přes 8 kg). Téměř celý povrch kůže je pokryt chlupy a chloupky, na hlavě vlasy. Chlupy nerostou jen na dlaních, chodidlech a rtech. Funkce. Kůže mě několik důležitých funkcí Vnější stavba obojživelníků Kůže •tělní pokryv, svlékají vcelku nebo po částech •hladká, propustná pro vodu, vlhká (dýchání) •slizové a jedové žlázy •pigment ­ typické zbarvení Úkol: Porovnej zbarvení kůže na obrázcích a uveď, jaký mají pro obojživelníky význam OBOJŽIVELNÍCI přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci nejstarší známí obojživelníci - krytolebci: vznikli z lalokoploutvých ryb dosahovali až 1 m dnes asi 3000 druhů obojživelníků OBOJŽIVELNÍCI larvy - pulci, dýchají vnějšími žábrami, mají vyvinutý proudový orgán dospělci - dýchají plícemi a. Contextual translation of obojživelníků from Czech into Latvian. Examples translated by humans: abinieku sugas Bezplatná fotografie: endemické, oko, žába, kůže, Příroda, obojživelníků, divoká zvěř, drsná, zvíře, voda

Časté dotazy a tvrzení Obojživelníci České republik

Kůže obojživelníků také vylučuje jed, což slouží jako ochrana proti nepřáteli. Ze smyslových orgánů jsou dobře vyvinuty oči (žáby díky očím na temeni hlavy dobře vidí i nad vodou). Podobně jako ryby mají i obojživelníci proměnlivou teplotu těla. V zimě upadají do stavu strnulosti (moho Contextual translation of obojživelníků from Czech into Danish. Examples translated by humans: paddeart

Kůže - Wikipedi

Pleťová kosmetika není u žab marnivostí, ale otázkou života a smrti. Bakterie žijící u obojživelníků na zdravé pokožce je chrání proti nákazám kůže plazů naopak suchá. Víme, že obojživelníci dýchají během života nejprve žábrami a jako dospělí pak plícemi. Také víme, že obojživelníci mohou žít ve vodě, ale i na souši u vody Zdaleka ne všechny bakterie z mločí kůže ale měly příznivý efekt. Naopak. Koupel v kultuře bakterií Pseudomonas reactans citlivost mločíků k plísňové chorobě zvyšovala. Tyto bakterie zřejmě pomáhají plísni tím, že z kůže obojživelníků vytlačí mikroorganismy produkující ochranná antibiotika

Fakulta — Přírodovědecká fakulta U obojživelníků, mýty, toxikologie aj.). Obojživelníci jsou vyhodnoceni jako modelová skupina s ohledem na využitelnost v pedagogické praxi (biologie, ekologie, etologie, ochrana přírody, literatura aj.). Vybrány jsou příkladové exotické druhy nejvhodnější pro chov ve školách, uvede návody n Kůže obojživelníků produkuje látky, které zabíjejí mikroby a viry, což pro budoucnost otevírá možnost léčby široké škály nemocí včetněHIV. Biologové pokládají obojživelníky za indikátory čistého životního prostředí, protože bývají jako první zasaženi nepříznivými vlivy životního prostředí Bibliografická identifikace Čižmárová R. (2018): Populace ropuchy zelené (Bufotes viridis) ve Smetanových sadech. Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědeck

Jedovatí obojživelníc

Kůže obojživelníků je hlavním místem dýchání u všech druhů, pro které jsou k dispozici měření. Kožní dýchání je jediným respiračním způsobem mloků bez plic (čeleď Plethodontidae), kterým zcela chybí plíce, přesto tvoří největší rodinu mloků. Kožní dýchání u žab a jiných obojživelníků může být primárním respiračním režimem během. Kůže obojživelníků totiž obsahuje protein keratin, který se nachází také v lidských vlasech a nehtech. A houba, která se šíří kontaktem i přes infikovanou vodu, se tímto proteinem živí. Jak se šíří kůží zvířete, brání transportu elektrolytů, což je klíčové pro regulaci tělesných funkcí.. co neplatí o kůži obojživelníků ? kůži svlékají ? má četné slizové žlázy ? kůži nesvlékají.

PPT - Obratlovci povrch těla PowerPoint Presentation, free

Obojživelníci - Biologie — testi

Kůže obojživelníků nesmí vyschnout, a proto i v dospělosti většinou vyhledávají vlhké prostředí. K rozmnožování se obvykle vracejí do vody. Obojživelníci jsou ektotermní, což znamená, že teplotu přejímají z vnějšku Obojživelníci jsou třídou obratlovců, která je silně vázána na vodní prostředí. Vajíčka obojživelníků nemají na rozdíl od plazů nebo ptáků pevné obaly a jsou tak náchylná k vyschnutí. Také kůže dospělců nemá šupiny a nachází se v ní četné slizové žlázy, zvlhčující povrch těla Kůže obojživelníků je vlhká, holka , s velkým množstvím slizových žláz ( některé mohou být přeměněné v jedové), bohatě protkaná krevními vlásečnicemi.Spolu s vakovitými plícemi se významně podílí na výměně dýchacích plynů. V závislosti na životním prostředí mohou obojživelníci díky pigmentovým. Obojživelníci a plazi - list č. 5 1/ Uvedené obojživelníky rozřad´te mezi ocasaté a bezocasé a zapište je do tabulky: čolek velký skokan zelený rosnička zelená mlok skvrnit Obojživelníci - společné znaky. - dýchání: a) keříčkovitými žábrami - larvy ( pulci ) c) kůží - u obojživelníků mnohdy důležitější nežli dýchání kůží. - v kůži mají slizové žlázy, občas přeměněné na žlázy jedové. - mají KLOAKU - společný vývod cest pohlavních, močových a trávicích

Co jsou obojživelníci Obojživelníci České republik

Larvy obojživelníků totiž žijí ve vodě a dýchají žábrami, které se po přeměně v dospělce mění v plíce. K tomuto je přizpůsoben také oběhový systém (plicní oběh). Na dýchání se značně podílí také bohatě inervovaná kůže. Dospělci se živí výhradně dravě vičnatá kůže s množstvím žláz. Právě kvůli ní jsou ropuchy někdy považovány za ošklivé. Produkty části kožních žláz navíc obsahují jedovaté a odpuzující látky snižující atrakti-vitu ropuch (i dalších obojživelníků) pro predátory. Ropuchy jsou populární také proto, že se často vyskytují ve vesnicíc Odstraňuje schopnost kůže (obojživelníků) absorbovat kyslík a prostě je udusí. Je to stejné jako když člověk polyká plísňovou houbu, která napadne jeho plíce, vysvětlil biolog

Kůže - Skin - Wikipedi

Kůže obojživelníků holá kůže obojživelníků má škáru a slizem zvlhčenou pokožku,obsahuje množství žláz především slizových i jedových, které ochraňují pokožku před vysycháním a před napadením. Kůže savců je silnější než jiných obratlovců. Na vazivovou škáru nasedá povrchová vrstva, která silně. Obojživelníků i hadů na území Čech ubývá, přibývá kriticky a silně ohrožených druhů. Decimuje je především vysoušení záplavových území, regulace vodních toků a znečištění jejich stanovišť. Kůže je hrubá a na omak drsná (na rozdíl od kuňky obecné). Na hrdle, břiše a spodní straně končetin je. Čím je kryto tělo obojživelníků? ? Proč se hadi čas od času svlékají z kůže? ? roste jim tělo ? ošoupou si ji ? mají zimní a letní kůži; Jak užovka jí svou kořist? ? spolkne ji celou ? rozkouše ji ? ohryže ji a sní jen část; Který jedovatý had žije v naší přírodě ještě kromě zmije?.

Červoři

i k ochraně před parazity a před onemocněním kůže chorobami převážně plísňového charakteru. Protože je však silně prostoupena hustou sítí krevních vlásečnic, má podobu i funkci sliznice. Pokožkou obojživelníků se uskutečňuje 60 až 80 % výměny plynů, tedy dýchání. Tento jev se nazývá kožní dýchání žlázy člověka či hlenové žlázy kůže obojživelníků. Žlázy jednoduše větvené tubulózní (schéma) Žlázy jednoduše větvené alveolární nebo-li hroznovitá = acinózní (schéma) sekretorická část. Žlázy jednoduché a jednoduše větven The klíčový rozdíl mezi plazem a obojživelníkem je to plaz má suchou pokožku pokrytou tvrzenými šupinami, zatímco obojživelník má slizkou kůži bez šupin.. Kingdom Animalia zahrnuje eukaryotická, heterotrofní a většinou mnohobuněčná zvířata. Existují dvě hlavní skupiny mnohobuněčných zvířat, jmenovitě obratlovci a bezobratlí Příkladem jsou mazové žlázy člověka či hlenové žlázy kůže obojživelníků Žlázy jednoduše větvené tubulózní (schéma) Žlázy jednoduše větvené alveolární nebo-li hroznovitá = acinózní (schéma) sekretorická část Žlázy jednoduché a jednoduše větvené - mnohobuněčné exoepiteliální (kůže obojživelníka. Charakteristické znaky obojživelníků: Obojživelníci jsou vývojově prvními čtvernožci (tetrapoda) tvořícími přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci. Přední končetiny obojživelníků mají zpravidla čtyři, zadní pět prstů. U surýnů a červorů došlo k druhotné redukci končetin